7.kolo: Topolná vs Újezdec-Těšov
7.kolo: Topolná vs Újezdec-Těšov 0:1 (0:0)
Branka: F.Lekeš
Sestava:
Řezníček Tomáš ©
Váňa David, Lekeš Jan, Kelíšek Tomáš, Kelíšek Martin
Srník Ondra, Bachůrek Leoš, Lekeš Filip, Vaškovic Marek
Kundrata Michal, Daněk Michal
Střídali: Řehák Karel, Brulík Marek, Hlinský Jakub
Zápas, který v nás, kteří jsme v Topolné byli, asi dlouho zůstane ve vzpomínkách. Tamní žákovský tým zatím ještě neztratil ani bod, my jsme na čtvrtém místě tabulky s dvěma prohrami. Ale nejeli jsme jako předem poražení. Už v autobuse byla na klucích poznat bojovná nálada. K zápasu přistoupili úplně jinak, než k duelu se Šumicemi. Při pohledu do zápisu o utkání to pro nás trenéry taky nebylo nic povzbudivého. Domácí mají v základní sestavě 6 hráčů ročníku 98 a tři 99. My tři a jednoho, ale klukům jsme nedali nic znát a drželi je na bojovné vlně. A už v kabině jsme si řekli, že se pokusíme minimálně o bod. Že prostě Topolná poprvé ztratí. Navíc je pouťová neděle a tak je vyhlášena i prémie: za minimálně získaný bod se jde odpoledne na kolotoče.
Od prvních minut měli převahu hráči v oranžovém, tedy domácí. Pustili se do našich houževnatě a až nepříjemně často ohrožovali Tomášovu branku. Ten ale měl dnes svůj den. Napřed zlikvidoval dvě ošemetné rány k tyčkám a v 15. minutě dokonce penaltu. To Honza fauloval ve vápně a sudí neměl jinou možnost, než ukázat na značku pokutového kopu. Tom risknul skok po levé ruce a vyšlo to. Míč vyráží. Od této chvíle se hra srovnala. Na zteč branky Topolné se vydávají nejenom útočníci, ale i David, Filip, Honza, Tomáš… Kluci prostě zapnuli na nejvyšší obrátky a hráči Topolné začínají pomalu nervosnět. Už to není tým, který je si jistý svým vítězstvím. Žádný tým se nikdy neporazí sám! A na hřišti je na co se dívat. Mnohokrát jsem psal v reportech o tom, jak naši „hráli jako jedna parta“. Dnes to bylo ale ještě daleko výraznější. Daleko nad rámec tohoto výrazu. Ať mají kluci mezi sebou vztahy jakékoliv, při zápase šlo všechno stranou. Hrál prostě TÝM. Bylo příjemné vidět, jak se navzájem hecují, poklepávají si na ramena za každý dobře zahraný míč, nebojí se jít do soubojů…
O přestávce se v kabině dál hecujeme. Vzhledem k tomu, že žáci Topolné mají kabinu vedle naší, snažíme se být co nejhlučnější. I tady je chceme vystrašit.
Několik prvních minut druhé části hry sice jsme opět pod tlakem. Rychle se ale naši oklepali. A drze dorážejí. Zhruba ve 12. minutě druhé půle to přišlo! Honzův přímý kop sice domácí obrana odvrací, Filip ale lobem přes hlavu posílá míč do sítě. Naše radost nezná mezí. Ruce letí nahoru, kluci se objímají po celém hřišti. A pokračují v tlaku. Topolná postupně vysunuje své velké a nejstarší hráče dopředu, ale naši doslova „jezdí po zadku“, jen aby všechny jejich akce přerušili, popřípadě se sami dostali do šance. Až do té doby než vše přehlušil závěrečný hvizd rozhodčího a my jsme mohli být na ty naše kluky náležitě pyšní.
Trošku to dnes „odnesli“ ti nejmladší - Kája, Kuba, Marek a s nimi i Míša Daněk. Střídali se jen oni. Každý si zahrál půl poločasu. Dnes se holt sestava obětovala výsledku. Pozoruhodné ale bylo, že i oni dokázali domácí obránce a stopery pěkně vyděsit. Vysunovali se na hrot útoku a k překvapení všech s nimi zůstával jeden z obránců a minimálně jeden stoper. Tím tak vlastně „odrovnali“ dva hráče najednou.
Absolutní pochvalu za dnešní výkon zaslouží všichni. Tím, kdo je ke všemu strhl a podržel v důležitých momentech byl kapitán Tomáš Řezníček .
A jelikož se sliby dané dětem mají plnit obzvláště, museli i trenéři slib dodržet. Odpoledne ve tři jsme se sešli u kolotočů. Leoš si vybral autíčko, ostatní, včetně trenéra se vezou na lavici.
JS