BOJOVNÝ A KOLEKTIVNÍ VÝKON = 3 BODY

15.09.2013 14:09

Neděle 15. 9. 2013 Okresní přebor žáků

TJ SOKOL Újezdec – Těšov  -  TJ SOKOL Prakšice – Pašovice 2 : 1 (1:1)

Sestava: Srník Ondřej - Brulík Marek, Kelíšek Martin, Kundrata Michal, Hlinský Jakub
      Daněk Michal, Kelíšek Tomáš, Vaškovic Marek – Lekeš Filip ©, Bachůrek    Leoš - Bachůrek Štěpán         

Střídali: Stojaspal Adam, Mikliš Vít

Kdyby naši kluci dnes proměnili všechny své gólové šance, utkání by se odehrálo bez zbytečných slovních invektiv, „nervů“ a osobních urážek jak na sudí, mezi hráči či diváky.
Ve 13. minutě se potvrdilo tak ortodoxně známé pravidlo „nedáš – dostaneš“.
Po rozpačitém úvodu naši brzy vcelku srovnali krok s týmem Prakšic a začali si vytvářet i šance. Tu největší zahazujeme ve 12. minutě. No a hned v tu další prohráváme 0 : 1. Útočník hostů se prosmýkl mezi obránci a nedal Ondrovi šanci.
Po chvilkovém otřesu naši opět zvedají hlavy, opět straší zadní řady hostí. V 16. minutě ještě Filip další ze svých tutovek nevyužil, ale o šest minut na to, po nádherné přihrávce od Míši Daňka, srovnává skóre – 1 : 1.
Utkání je tvrdé, bojovné, pro diváky zajímavé.
Pět minut před koncem poločasu borci ve žlutém vytvořili neskutečný závar před brankou hostí. Ale i když ta zela v jednu chvíli prázdnotou, nedokázali do ní míč propasírovat. Kanonáda jako u Verdunu, ale obětavé zákroky Prakšičanů nám kalí radost.
O přestávce v kabině kluky upozorňujeme na předpokládaný drtivý tlak soupeře. Ten je ale trochu otupen střídáním jejich brankáře jedním z nejzkušenějších a nejnebezpečnějších hráčů z pole. I tak ale na trávníku probíhá neúprosný boj.
„Jiskří“ to všude. Na hřišti, na střídačkách i mezi diváky.
Znovu spousta šancí z naší strany. Znovu trest. Tentokrát ale Ondra fantastickým zákrokem tým podržel.
Necelých deset minut před koncem jsme se dočkali. Po rohu Filipa Lekeše usměrňuje balon do sítě Marek Brulík (na hřišti je necelých pět minut). Jako kdyby tušil, že ho chceme znovu stáhnout na střídačku. Nemá totiž žádný pohyb. Ale v ten pravý moment je tam kde má být. A zápas pak v útoku i dohrál.
Bouře radosti je převeliká, ale konec daleko. V nervosním závěru se ale našim, po krásném kolektivním výkonu, podařilo ukořistit konečně i skalp Prakšic.
Pochvalu zaslouží všichni. Od benjamínka Víti, až po brankáře Ondru. Byly sice opět chvilky, kdy se i nějaká ta chyba udělala, ale vždy ji kluci dokázali hned napravit. Potěšilo i to, s jakým nasazením a zdravou drzostí všichni hráli.

Josef Srník