Oslavy 60.výročí založení fotbalu v Opatové nad Váhom

S TJ Družstevník Opatová měla totiž naše TJ dlouholeté přátelské styky.

A tak, když před několika málo týdny dorazil ze Slovenska e-mail se žádostí, jestli bychom nesestavili dvě mužstva bývalých hráčů (do 50-ti let, nad 50 let) a s nimi pak přijeli na oslavy šedesátin místního fotbalového klubu, nebylo co řešit. Okamžitě začalo obvolávání adeptů na dres. Ne vždy se všechno daří, jak si člověk přeje. Sestavit dva týmy nebylo nakonec tak jednoduché, jak se původně zdálo. Ale podařilo se. I když pak někteří borci museli nastoupit za oba výběry.

Starosti kolem organizace výletu byly zapomenuty ještě před nástupem do autobusu. Veselá nálada panuje od prvních minut. Cestou navíc zaznívají vzpomínky na společně prožitá fotbalová léta, na veselé zážitky a příběhy.

FOTO ZDE

V samotné Opatové jsme srdečně přijati a když pak jeden z jejich činovníků vzpomíná dlouholetou historii místního klubu, dozvídáme se, že to jeho funkcionáři během všech těch let neměli nijak lehké. Při požáru přišli o historické záznamy, před lety se obec stala součástí Trenčína a tak i klub funguje jako „městský“. V roce 2008 ale nastoupil nový Výkonný výbor a ten se snaží navázat na všechny dávné úspěchy a tradice.

Mezi ně patří i družební styky s naší TJ.

A na ně chceme navázat společně. Hned po zápasech došlo k setkání našich a opatovských mládežnických trenérů a domlouvaly se termíny turnajů pro žáky i dorostence. A nejen to. Pokusíme se navázat i na společná setkání škol, jako tomu v minulosti bývalo.

Vždyť při prohlídce dobových fotografií někteří přátelé ze Slovenska poznávali své dřívější „družebníky“. Mnoho z nás, trošičku starších, si určitě vzpomene, že jsme si s kamarády z Opatové dopisovali, došlo tenkrát i na rodinná setkání, na sportovní utkání.

Já osobně jsem se dnes potkal s Vladem Zubem, se kterým jsme se sešli jako kapitáni žákovských fotbalových týmů na turnaji v roce 1978. „Veď to som ja, tu na tej fotke…“, vesele vykřikl.

A takových setkání a „objevů“ bylo za hezkého podzimního odpoledne mnoho.

Tak snad nám všem elán z dnešního dne vydrží a všechny nové plány dojdou svého uskutečnění.

A jak dopadly zápasy? Jasně, že byly přátelské, že šlo o pobavení se. Ale i tak nikdo nikomu nic nedaroval a občas se na hřišti zajiskřilo. Po závěrečných hvizdech, ale vždy následovalo přátelské podání ruky a kamarádské objetí.

Náš starší výběr prohrál 0 : 2. Hlavně díky výbornému výkonu domácích  gólmanů. Šancí na skórování bylo dost. Buď se ale „nevyvedly“ (smolařem v tom byl Jožka Kudela), nebo místní gólmani čarovali.

Mladší výběr naší TJ porazil domácí 2 : 1 brankami Libora Bujáčka a Pavla Lekeše. I nám se několik akcí nevyvedlo. Na obou stranách podrželi týmy gólmani. Fotbal to byl ale hezký na pohled.

Bavili se všichni. Jak hráči, tak diváci.

Kdo podobnou akci zažil, pochopí, že v podvečer se velice těžko odjíždělo k domovu. Stále si bylo o čem při gulášku, pivíčku atd... povídat.

Sestavy:

-josr-